Samovznícení
Samovznícení
Co je to samovznícení
- je vznícení, při kterém je zdrojem energie samovznícení hořlavé látky
- podmínkou pro samovznícení je, aby množství vzniklého tepla bylo větší než teplo odváděné do okolního prostředí
Rozlišujeme
- Chemické
- Fyzikální
- Biologické
Jednotlivé procesy samovznícení mohou probíhat různě rychle
ü minuty-organokovové sloučeniny
ü hodiny-lněný olej
ü dny-nitrocelulózové zbytky
ü týdny-seno
ü měsíce-hnědé uhlí
Fyzikální samovznícení
Příkladem je samovznícení uhlí,které je způsobeno adsorbcí plynů a par na povrchu uhelné hmoty. To způsobuje nárůst teploty asi o 65 °C, při které začíná oxidovat uhlí a proces přechází do samovznícení.
Samovznícení napomáhá:
ü skladování ve velkých hromadách ( malý odvod tepla)
ü vlhkost
ü nestejnoměrná zrnitost ( především přítomnost prachu)
ü zbytky jiných hořlavých materiálů
Za ohnisko samovznícení se považuje místo, kde teplota dosáhla 65°C, nebo kde se teplota během 24 hodin zvyšuje o více než 3°C.
K fyzikálnímu samovznícení může dojít i ohřevem látky ( např. tepelné samovznícení dřeva, pilin, kalafuny, bavlny, tabáku, papíru, celuloidu apod.) nebo úderem ( např. třaskaviny).
Chemické samovznícení
K chemickému samovznícení dochází stykem dvou nebo více látek, při němž probíhá exotermická reakce a uvolňuje se velké množství tepla.
Tyto chemické děje jsou vyvolány:
Ø stykem s kyslíkem ( u látek samozápalných na vzduchu, jako např. bílý fosfor, organokovy nebo čerstvě připravené práškové kovy)
Ø stykem s vodou ( sodík, draslík a jejich sloučeniny, karbid vápníku nebo pálené vápno)
Ø stykem s oxidačními činidly ( oxidovadla značně snižují teplotu vznícení, někdy až na teplotu místnosti)
Biologické samovznícení
K biologickému samovznícení jsou náchylné rostlinné materiály, jako je seno, luskoviny, obilniny apod.
Podstatou biologického samovznícení je postupný nárůst teploty v důsledku činnosti mikroorganismů ( bakterií), které vede k zahřívání. Při teplotě asi 70 °C začnou bakterie odumírat. Teplota je však již dostačující pro rozpad některých jednodušších rostlinných látek, z nichž vzniká uhlík. Ten dále funguje jako v případě uhlí - oxiduje, a tím zvyšuje teplotu látky, vzniká další uhlík a při teplotě 250 až 300 °C pak dojde ke vznícení rostlinné hmoty.
Podmínky pro biologické samovznícení jsou:
Ø vlhkost ( za suché je považováno seno s maximálním obsahem vlhkosti 16%)
Ø velká hromada ( minimálně asi 3000 kg, tj 35m3)
Ø minimální doba uskladnění ( 8 až 10 dnů)
Ø nerovnoměrné rozložení vlhkosti ( různorodá jakost vrstvené hmoty)
Základní tipy:
- Používejte často nové bloky.
- ENTER = nový odstavec.
- SHIFT+ENTER = nový řádek.
- Obrázek je nejprve třeba nahrát na server přes Vložit obrázek a Správce souborů.
- Obsah z Wordu vždy přenášejte přes Vložit z Wordu.
- NEpoužívejte mezerník pro zarovnávání objektů.
- Stiskněte tlačítko listování.
- U bloků, které mají být skryty, vyplňte nově zobrazené textové pole.
- Všechny bloky s vyplněným listováním budou na stránkách skryty kromě prvního v pořadí.
- Tlačítko přidat odkazy vytvoří nový blok se zástupcem, který bude na stránkách nahrazen odkazy. Tyto odkazy budou shodné s vyplněnými nadpisy u listování a budou přepínat příslušné bloky.
- Ze všech bloků, které mají vyplněné listování, bude zobrazen vždy pouze jeden. Bloky, které nemají vyplněné listování vůbec, budou zobrazeny vždy.
- Pokud chcete skrývat i první blok listování, vytvořte na jeho místo nový prázdný blok a použijte pro jeho nadpis výraz: %empty%
- Chcete-li při přepnutí bloku rolovat okno na horní část bloku, přidejte za text bloku výraz: %top% (např.: Dovolená%top%)